Vliv prefixace na slovesnou vazbu v češtině (na materiálu nových sloves z oblasti internetových a mobilních technologií)
Abstrakt
W niniejszym artykule omówiono zmiany rekcji czasowników spowodowane przedrostkami czasowników bazowych. Wiadomo, że czasowniki w wyniku użycia przedrostka uzyskują rząd biernika. Jest jednak kilka przypadków, w których nie obserwuje się tranzytywizacji czasownika, np. gdy czasownik poprzedzony jest przedrostkiem po- i za- w znaczeniu ograniczającym. Czasowniki o znaczeniu przestrzennym (a także czasowniki wyrażające ruch metaforyczny) zwykle przy prefiksacji nie są tranzytywne. Przedmiotem przedstawionej analizy jest dziewięć gniazd słowotwórczych z zakresu technologii internetowych i mobilnych oraz komunikacji. Analiza wykazała, że większość czasowników z przedrostkiem jest tranzytywna. Jednak czasowniki z prefiksami do- (co oznacza ‘zakończenie czynności – na dłuższy okres lub na stałe’), po- i za- (oba w znaczeniu ograniczającym) zwykle nie są przechodnie, nawet jeśli są derywowane od przechodnich czasowników. Ruch metaforyczny jest zwykle wyrażany przez konstrukcję „przedrostek-V se [k čemu / z čeho itd.]”, w której pozycja biernika jest blokowana przez morfem se.
Abstrakt
Tento článek se zabývá změnami slovesné vazby způsobenými prefixací základového slovesa. Je známo, že vlivem prefixace se slovesná vazba zpravidla mění ve prospěch akuzativní vazby. Existuje však několik případů, kdy k tranzitivizaci slovesa nedochází, např. při odvozování pomocí prefixů po- a za- v delimitativním významu.
Také slovesa s prostorovým významem (a slovesa vyjadřující metaforický pohyb) se při prefixaci obvykle netranzitivizují. Předmětem analýzy je devět slovotvorných hnízd z oblasti internetových a mobilních technologií a komunikace. Analýza ukázala, že většina prefigovaných derivátů je tranzitivních. Slovesa s prefixem do- (ve významu ‘ukončit činnost (na delší dobu nebo definitivně)‘), po- a za- (oba v delimitativním významu) však většinou tranzitivní nejsou, i když jsou odvozena z tranzitivních základových sloves. Metaforický pohyb je typicky vyjadřován pomocí konstrukce ‘prefix-V se [k čemu/z čeho apod.]’, u níž je akuzativní pozice blokována formantem se.
Słowa kluczowe
rząd biernika, neologizm, prefiks, czasownik, walencja
Bibliografia
Bémová A. (1981). Slovesná prefixace z hlediska intence, Slovo a slovesnost, 42, 143–148.
Biskup, P. (2017). Prepositions, Case and Verbal Prefixes: The Case of Slavic (habilitační práce). Universität Leipzig. https://home.uni-leipzig.de/biskup
Čurdová, V. (2016). Cesta jako primární představové schéma pro konceptualizaci procesů trvajících v čase (Na příkladu sloves s předponou do- ve sportovní publicistice). In: M. Veselka et al. (eds.), Vícejazyčnost: Český, polský a německý jazyk, literatura a kultura v komparaci (107–119). Praha: Filozofická fakulta Univerzity Karlovy.
Dolník, J. (1989). Mnohovýznamovosť a sémantické odvodzovanie, Kultúra slova, 23, 321–329.
Dvořák, V. (2017). Tranzitivní sloveso. In: P. Karlík et al. (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. https://www.czechency.org/slovnik/TRANZITIVNÍSLOVESO.
Franková, M. (2008). Vplyv formantu sa na intenčnú hodnotu slovies. In: A. Gálisová, A. Chomová (eds.), Varia XV. Zborník materiálov z XV. kolokvia mladých jazykovedcov (123–130). Bratislava: Slovenská jazykovedná spoločnosť pri SAV a FHV UMB.
Hirschová, M. (1977). Vzájemné vztahy předpon a předložek ve vazbách s prostorovým významem (Na materiálu českého jazyka), Slovo a slovesnost, 38, 103–111.
Hlaváčová, J., Nedoluzhko, A. (2014). Productive verb prefixation patterns, The Prague Bulletin of Mathematical Linguistics, 101, 111–122.
Janda, L.A. et al. (2013). Why Russian aspectual prefixes aren´t empty: prefixes as verb classifiers. Bloomington, Indiana: Slavica.
Janočková, N. (2002). O kosémii predponových slovies, Slovenská reč, 67, 321–329.
Jirsová, A. (1979). Prefixace sloves a slovesná vazba, Naše řeč, 62, 1–7.
Kačala, J. (1989). Sloveso a sémantická štruktúra vety. Bratislava: Veda.
Křížková, H. (1966). Příslovečné určení s významem časové míry ve spojení s dokonavými slovesy, Naše řeč, 49, 65–72.
Lakoff, G., Johnson, M. (2002). Metafory, kterými žijeme. Brno: Host.
Langacker, R. (1990). Concept, Image, and Symbol: The Cognitive Basis of Grammar. Berlin: Mouton.
Martincová, O. (2017). Okazionalismus. In: P. Karlík et al. (eds.), CzechEncy – Nový encyklopedický slovník češtiny. https://www.czechency.org/slovnik/OKAZIONALISMUS.
Olsson, G. (2019). Searching and finding the meaning of new verbs: prefix variation of the Russian verb гуглить ‘to google’, Poljarnyj vestnik: Norwegian Journal of Slavic Studies, 22, 40–56.
Sekaninová, E. (1980). Sémantická analýza predponového slovesa v ruštině a slovenčině. Bratislava: Veda.
Šlosar, D. (1981). Slovotvorný vývoj českého slovesa. Brno: Univerzita J.E. Purkyně v Brně.
Turočeková, M. (2012). Zmena intenčnej hodnoty prefixáciou (na príklade pohybových slovies). Martin: Matica slovenská.
Uher, F. (1987). Slovesné předpony v češtině. Brno: Univerzita J. E. Purkyně.
Veselý, V. (2018). K slovotvorné funkci reflexivních morfémů se, si, Naše řeč, 101, 138–157.
Walková, M. (2014). Vzťah prefixácie, vidu a valencie, Jazykovedný časopis, 65, 123–137.
Žižková, H. (2018). Ke značení výrazů typu je pře.*.ováno. In: A. Butašová et al. (eds.), ARANEA 2018 Web Corpora as a Language Training Tool, Les corpus web comme instrument de formation linguistique (155–161). Bratislava: Univerzita Komenského v Bratislave.
Zdroje
Benko, V. (2015). Araneum Bohemicum Maximum, verze 15.04. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. http://www.korpus.cz.
Databáze excerpčního materiálu Neomat. Verze 3.0. Praha: Oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústavu pro jazyk český AV ČR. http://www.neologismy.cz.
Křen, M. et al. (2019). Korpus SYN, verze 8 z 12. 12. 2019. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. http://www.korpus.cz.
Oddělení současné lexikologie a lexikografie Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i., Praha Czechy
https://orcid.org/0000-0003-1356-2216
